V posledních letech se situace na našich cestách přiostřuje. Provoz houstne, řidiči jsou agresivnější, auta rychlejší. A s tím jsou spojena rizika pro řidiče, kteří se mohou, mnohdy ne svou vinou, stát součástí dopravní nehody, ať už skutečné, či fingované. Když k něčemu takovému dojde, je každý důkaz vaší neviny k nezaplacení. Velká část řidičů je si tohoto rizika vědoma a tak stále více vozů je vybaveno záznamovými autokamerami.
Jak to funguje?
Jedná se o klasické kamerky kompaktních rozměrů, které jsou konstruovány tak, aby po dobu jízdy snímaly dění před vozidlem. Připevníte je na čelní sklo automobilu. Konstrukčně jsou přizpůsobeny vysokým teplotním rozdílům, proto se o kameru nemusíte bát ani při silném mrazu, ani při tropickém létě. Záznam je ukládán na paměťovou kartu, případně do interního úložiště kamery. Drtivá většina přístrojů je vybavena barevným displejem, na kterém lze snadno záznamy přehrávat. Jakmile je kapacita paměti zaplněna, automaticky dojde ke smazání a přehrání nejstarších pořízených dat. Autokamery bývají napájeny z 12 V zdířky automobilu, případně přímo z USB konektoru. Některé jsou vybaveny interní baterií, která se postará o přísun energie i za předpokladu, že dojde k výpadku napájení z automobilu.
Podle čeho vybírat?
Kamer do auta existuje velká spousta a ceny se výrazně liší. Základní modely pořídíte již za méně než 1.000 Kč, ty nejdražší mohou snadno přesáhnout desetitisícovou hranici.
Při výběru autokamery dbejte především na kvalitu snímače. Zde je důležitým údajem rozlišení (dobrým standardem je FullHD), případně rychlost snímků za sekundu. Nezapomeňte si také ověřit světelnost, která určuje, jaká bude kvalita záznamu za zhoršených světelných podmínek. Část kamer nabízí také přisvíceni LED diodami, ne u všech modelů však toto „noční vidění“ funguje efektivně. Při koupi si také ověřte, zda je kamera vybavena vestavěnou baterií pro případ výpadku napájení.
Důležitá jsou také čidla, která mohou kameru spustit v případě nenadálé situace – jde o snímač otřesu, případně G senzor. Propracovanější modely jsou vybaveny systémem GPS, díky čemuž jsou schopny k záznamu přiřadit přesné souřadnice, případně díky databází nebezpečných úseků a radarů vás včas varovat před nebezpečím.
Posledními parametry je samotná konstrukce a uživatelské rozhraní. Tento pohled je značně subjektivní a každému uživateli, případně typu vozu, vyhovuje jiný model či způsob instalace. Ať už se rozhodnete pro kterýkoli model, v případě nehody této investice rozhodně nebudete litovat.
Co na to GDPR?
Je třeba si uvědomit, že natáčení ostatních účastníků provozu spadá pod tzv. GDPR, tzn. pod Obecné nařízení na ochranu osobních údajů. V případě území Česka můžete kameru používat, pořízený záznam by však měl sloužit pouze pro policii nebo pojišťovnu při řešení dopravní nehody. Záznamy nelze dále šířit např. prostřednictvím YouTube, hrozí pokuta až do výše 10.000 Kč.
Kameru ve vozidle je bez problémů možno používat také v Německu, Dánsku, Finsku, Itálii, Velké Británii, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Španělsku, Bosně a Hercegovině a na Maltě. Pozor si dejte v Rakousku, kde za používání autokamery hrozí vysoké pokuty.
Kde kameru umístit?
Podle platné vyhlášky nejde přesně doporučit místo, na kterém by měl kamera ve vozidle být umístěna. Platí však, že jakékoli přídavné prvky, které jsou instalovány na čelní sklo, by měly být umístěny tak, aby nebránily výhledu a nezasahovaly do zorného úhlu řidiče. Čelní skla a výhled z nich v jednotlivých automobilech liší, vhodné místo instalace je tedy závislé na přesném typu automobilu. Obecně ale lze říci, že instalace je možná do horního zatemňovacího pásu nebo například do místa, kde výhled na silnici kryje kapota.
